Pomsta Marcebily

Název keše:

Svatba Marcebily

Založil (a):

DA Krušné hory o.p.s.

Souhrn:

Tato kěš je jednou ze seriálu tajemných míst v Krušných horách. Příběh, který se k tomuto místu váže, je mrazivý i po několika staletích. Video, kde je tento příběh zpracován, naleznete na www.krusnehorory.cz

Popis:

Kdysi dávno, když ještě v Rudohoří dorůstal oves a pšenice a lidé zachváceni krušnohorečkou, se do kraje vrhali s vidinou snadného zisku, žila v úkrají přísečnickém překrásná panna Marcebila. Přebývala na zámku svého otce na hoře zvané Bartelwulfenberg. Rodina její prosperovala z těžby rud, kterými zdejší kraj jen hořel.  Pověst o její kráse se brzy krajem rozšířila a mnoho mládenců, rytířů a hornických obchodníků jí žádalo o ruku. Četná setkání Marcebila využívala pro vyprávění příběhů z krajů zdejších i vzdálených, neboť ji nejvíce ze všeho zajímalo, kam až doputovaly lesklé kamínky ze zdejších potůčků. O mocné pány zájem nejevila, však měla jasno v lásce své. Tou byl mládenec Siegfried z panství v Sonnenbergu (Výsluní), známý vyprávěním svým ze štol Rudohoří. Otec Marcebilin se ale obával o své bohatství a byl přesvědčován svým sousedem, rytířem Kuno z hrádku Hassberg k rodinnému obchodu a provdání Marcebily výměnou za ochranu jeho rýžovišť a štol. Tatínek byl důvěřivý a Kuno zdatný manipulátor. Marcebile bylo tatínka líto, ale vzít si ho odmítala, a tak raději odešla do kláštera v Kadani. Než se po roce Marcebila vrátila, špatnými radami Kuno tatínka o jmění skoro připravil a k sňatku s jeho dcerou takřka donutil. Marcebila ale také nelenila a tajně se zasnoubila se Siegfriedem, se kterým si přes zeď klášterní povídala. Po návratu domů Marcebila oznámila, že si do roka musí vzít Siegfrieda a tatínek na veselku s Kunem konečně rezignoval. Na svatbu ale pozval tatínek v dobré víře i Kuna. Ten ale nepřenesl přes srdce štěstí snoubenců a v záchvatu žárlivosti v rytířském turnaji, který následoval po svatebním obřadu, probodl novomanžela Siegrieda. Překrásná Marcebila se vrhla k smrtelně raněnému Siegfriedovi a s posledním stiskem jeho života mu rytířskou rukavici sundala a nasadila si ji sama. Opustila rodný zámek a navždy zmizela do temných hvozdů. Její pomsta na sebe nenechala dlouho čekat. Divoká bouře pobořila zdi hradu Hassberg, blesky jej podpálily a prudký déšť vyplavil vše živé. Samotný proradný Kuno byl spálen ohnivým jazykem, který se zjevil z hloubi Krušnohoří. Z hrádku Hassberg zůstaly jen ruiny a ty můžeme dnes vidět na vrcholu Jelení hory nad vodní nádrží Přísečnice.