Loupežník Štylplotr

Název keše:

Loupežník Štylplotr

Založil (a):

DA Krušné hory o.p.s.

Souhrn:

Tato kěš je jednou ze seriálu tajemných míst v Krušných horách. Příběh, který se k tomuto místu váže, je mrazivý i po několika staletích. Video, kde je tento příběh zpracován, naleznete na www.krusnehorory.cz

Popis:

Keš se nachází v lese poblíž mostku přes Moldavský potok na hranici s Německem.

Loupežník Hans Nebelmörder

Loupežník Hans Nebelmörder přicházel na českou stranu Krušných hor loupit ze sousedního Německa. Jeho drzost neznala mezí. Okrádal chudé i bohaté, až si jednou troufl také na kněze. Za svůj čin byl proklet a bloudí v lesích kolem Moldavy dodnes. Legenda o moldavském loupežníkovi není jediná svého druhu. Tak, jako byl Robin Hood v anglickém Scherwoodu, Jánošík ve slovenských Tatrách, Curro Jiménez ve španělské Andalusii, tak měly i Krušné hory svého lidového hrdinu – zbojníka. Byl jím Karl Stülpner, narozený v Scharfensteinu (1762 -1841), který se touto legendou skutečně stal již za svého života. Měl však tu smůlu, že ho žádný spisovatel literárně nezvěčnil, a tudíž neproslavil, a není tedy masově známý. Stülpner byl podnikatel, zbojník, pytlák, pašerák a ochránce chudých, který je dodnes připomínán v lidových legendách, bohužel však schází onen romantický románový příběh, který tak často dotváří nesmrtelnost a věčnost knižních legend.

Karl Stülpner se stal  lidovým hrdinou již za svého života, působil na obou stranách Krušných hor (v Sasku i Čechách) a jeho potomci dodnes v Krušných horách žijí. Není to tedy vymyšlená legenda jako Robin Hood, ale postava skutečná, která se legendou stala díky svým činům, skutkům a svědectvím obyčejných obyvatel na obou stranách Krušných hor. Byl vůdcem skupiny pytláků a toulal se po celých Krušných horách, neznaje hranic, překážek a strachu. Několik let působil jak v Přísečnici, tak v Hoře Svatého Šebestiána, kde měl i svou hospodu a drobné hospodářství. Vypráví se, jak trestal arogantní lesnické úředníky a stál na straně utiskovaných lesních dělníků a obyčejných lidí a vůbec pomoc hledajících.

Po dlouhé době, kdy bojoval i v pruské armádě proti Napoleonovi, se vrátil do své rodné obce Scharfenstein. Pamětní místo tohoto dobrodruha najdeme v místech bývalé vesnice „Pohraničí“ v chomutovském okrese, na české straně hor. Roku 1813 se vrátil zpět do Scharfensteinu, kde vedl nuzný život. To, že byl však vitální po celý život, dokázal tím, že se ještě v 66 letech stal otcem druhého syna. V posledních dvou letech svého života byl však již vážně nemocný a poloslepý. Karl Stülpner zemřel 24. září 1841 v Scharfensteinu, ve věku 79 let. Na hřbitově v Großolbersdorfu našel místo svého posledního odpočinku.